Na okraji zahrady, tam kde půda drží trochu vlhkosti a stín se střídá se sluncem, roste kostival jako by tam byl odjakživa. Jeho latinský název Symphytum officinale pochází z řeckého slova pro srůstání a spojování – a právě to vystihuje jeho povahu lépe než cokoli jiného. Tato mohutná bylina s drsně chlupatými listy a drobnými fialovými kvítky není okrasná v klasickém slova smyslu, ale má v sobě něco, co přitahuje: klid, stálost a tiché vědomí vlastní hodnoty.
Co kostival dělá pro vaši zahradu
Kostival je jednou z těch vzácných rostlin, které zahradě dávají víc, než od ní berou. Jeho kořeny sahají hluboko do půdy – až metr a půl – a přitahují z podloží minerály, na které jiné rostliny nedosáhnou. Listy pak tyto látky uvolňují zpět na povrch, ať už jako mulč, kompostový urychlovač nebo tekuté hnojivo. Stačí naplnit kbelík vodou, přidat hrst listů a nechat několik týdnů stát. Výsledná tekutina je výbornou přirozenou výživou pro rajčata, tykve nebo růže.
Včely ho milují. Zvláště čmeláci se k jeho zvonkovitým kvítkům vracejí znovu a znovu, protože nektar je bohatý a snadno dostupný. Mít kostival v zahradě znamená mít živou zahradu – plnou bzučení a pohybu.
Kostival a péče o tělo – s rozumem a úctou
Tradičně se kostival používal zevně: listy přiložené na unavené svaly, oteklé klouby nebo drobná poranění kůže. Tato praxe má v lidovém léčitelství hluboké kořeny a mnoho lidí ji dodnes zná od svých babiček. Čerstvý list přiložený přes látku na namožené místo, nebo mast připravená z kořene a včelího vosku – to jsou způsoby, jak se kostival tradičně používal v domácnostech po celé Evropě.
Důležité je vědět, že kostival se neužívá vnitřně – ani jako čaj, ani jinak. Celá jeho krása spočívá v zevním použití a v tom, co dělá pro půdu a ekosystém zahrady.
Jak ho pěstovat a kde mu bude dobře
Místo: Polosvětlé až slunné místo, rád má vlhčí půdu. Skvěle se hodí k plotu, u kompostu nebo na okraji záhonu.
Výsadba: Nejlépe z kořenového řízku na jaře nebo na podzim. Jednou zasazený se vrací každý rok spolehlivě jako starý přítel.
Péče: Téměř žádná. Kostival je nenáročný, odolný a v příznivých podmínkách se rozrůstá sám.
Sklizeň listů: Listy sbírejte v rukavicích – jejich drsné chloupky mohou podráždit citlivou kůži. Nejlepší jsou mladé listy před kvetením.
Malé tajemství starých zahrad
Ve středověkých klášterních zahradách byl kostival považován za jednu z nejcennějších bylin. Mniši ho pěstovali nejen pro jeho léčivé vlastnosti, ale také proto, že věřili, že přítomnost silné, hluboce zakořeněné rostliny posiluje celou zahradu – jako by její klid a stálost přecházely i na okolní rostliny. Ať je to pravda nebo poetická představa, jedno je jisté: zahrada s kostivalem je zahrada, která se o sebe dokáže trochu postarat sama.
Pokud máte kousek zahrady, kde nevíte, co zasadit – místo u plotu, roh u kompostu, zapomenutý pruh půdy – dejte šanci kostivalu. Vrátí se každé jaro, nabídne listy pro záhony, kvítky pro včely a tiché připomenutí, že nejcennější věci v zahradě bývají ty nejskromnější.
